Provozovatelé: Státní letecký útvar Ministerstva vnitra České republiky, Armáda České republiky
Charakteristika
Celokovový dolnokřídlý úzkotrupý dopravní letoun pro střední tratě poháněný trojicí proudových motorů umístěných v zadní části trupu. Přetlakový trup kruhového průřezu je poloskořepinové konstrukce. Šípové křídlo s negativním vzepětím je vybaveno dvouštěrbinovými vztlakovými klapkami, rušiči vztlaku a pohyblivými sloty. Ocasní plochy jsou ve tvaru T, s šípovou vodorovnou ocasní plochou. Řízení je mechanické s hydraulickými posilovači. Ovládací prvky a systémy jsou třikrát zálohovány a umožňují bezpečný provoz i s některými nefunkčními prvky. Přistávací zařízení tvoří tříbodový zatažitelný podvozek příďového typu. Hlavní podvozek se zatahuje do podvozkových gondol v křídle.
Historie
V roce 1964 byly v sovětské konstrukční kanceláři Tupolev pod vedením hlavního konstruktéra D. S. Markova zahájeny projektové práce na moderním dopravním letounu pro střední tratě. Prototyp poprvé vzlétl 3. 10. 1968 a již v roce 1969 byla zahájena sériová výroba. Během produkce vzniklo několik variant, u nichž byly postupně vylepšovány různé parametry letounu. Slabou stránkou všech těchto variant však byla nízká životnost konstrukce a nehospodárnost provozu způsobená žíznivými motory Kuzněcov řady NK-8. V roce 1979 byly proto zahájeny modernizační projektové práce pod vedením konstruktéra S. M. Jegera zaměřené na zvýšení výkonů, prodloužení životnosti draku a zlepšení celkové ekonomiky provozu. Prototyp nové varianty s přepracovanou mechanizací křídla, zesílenou konstrukcí zadní části trupu a zlepšenou aerodynamikou vzlétl v roce 1980. Letoun byl vybaven novými motory Solovjev D-30KU-154, které byly výkonnější, měly nižší spotřebu a vyšší spolehlivost. Došlo i k výrazné modernizaci navigačního vybavení. Takto modifikovaný letoun dostal označení Tu-154 M. Nový letoun vykazoval při letu cestovní rychlostí přebytek výkonu a hospodárnější provoz. Sériová výroba Tu-154 M byla zahájena v roce 1984 a až do ukončení výroby v roce 2012 bylo vyrobeno 313 sériových Tu-154 M. Během celé produkce od roku 1969 do roku 2012 bylo vyrobeno celkem 921 kusů Tu-154 všech verzí. Přes své nesporné kvality byly u evropských provozovatelů Tu-154 později vyřazovány z provozu kvůli vysoké spotřebě paliva a hlučnosti.
Děkujeme TV Nova za umožnění publikování reportáže. (Zdroj: TV Nova / magazín Víkend / 23. 2. 2016) Redaktor TV Nova Aleš Vašíček, milovník divnolidí, navštívil se svým kolegou kameramanem náš ústav #VelkyPrelet, aby stvořil reportáž pro televizní magazín Víkend a přiblížil široké veřejnosti, snahu té naší TU bandy. V reportáži jsou použity záběry našeho parťáka Míry Orose z airZoneTV. Na výsledek společně strávené pracovní soboty se můžete mrknout ve videu.
Životopis
Bývalý vládní letoun České republiky Tupolev Tu-154 M výrobního čísla 96A1016 byl vyroben v salonním provedení v ruské Samaře roku 1996. Ke Státnímu leteckému útvaru Ministerstva vnitra České republiky byl dodán dne 14. 12. 1996 s imatrikulaci OK-BYZ kde sloužil k přepravě státních představitelů. V lednu 1999 byl přeřazen k dopravní letce 6. (později 24.) základny dopravního letectva Armády České republiky v Praze-Kbelích a jako armádní letoun dostal vojenské evidenční číslo 1016. Stroj v armádě sloužil k vládním a vojenským letům až do konce služby v listopadu 2007, kdy došlo k definitivnímu ukončení jeho provozu. Během své služby letoun oblétl v podstatě celý svět. Navštívil všechny kontinenty kromě Antarktidy. Nejslavnější speciálně vypravený let vykonal 23. 2. 1998, kdy na jeho palubě slavili čeští hokejisté olympijské zlato při návratu ze zimních olympijských her v japonském Naganu. Odtud také pochází přezdívka letounu „Naganský expres”.
Poslední let letoun vykonal dne 6. 11. 2007 přeletem z letiště Praha-Ruzyně na letiště Praha-Kbely s posádkou ve složení plk. Komjati, mjr. Rýc, kpt. Novotný, kpt. Vrzuk a kpt. Hudík. Celkový nálet letounu za 11 let služby byl 3 728 hod a 2 012 přistání. Minimální zbytek technické životnosti byl ještě 4 roky, případně 5 200 letových hodin nebo 2 000 přistání.
Letoun společně s druhým Tu-154 M evidenčního čísla 1003 poté odkoupila soukromá společnost, které se ale nepodařilo letouny prodat, a tak jim v roce 2015 začalo hrozit sešrotování. Díky osobní iniciativě bývalého člena posádek obou letadel Karla Burgera, jemuž nebyl jejich osud lhostejný a se souhlasem společnosti Excalibur Army vlastnící obě letadla, došlo k mobilizaci muzejníků, kteří začali organizovat jejich záchranu.
Reportáž TV Nova o tom jak to celé dopadlo. Opět velké díky TV Nova za umožnění publikování reportáže. (Zdroj: TV Nova / magazín Víkend / 27. 9. 2016)
V muzeu
Dne 13. 12. 2014 byly zahájeny demontáže letounu na 24. základně dopravního letectva Praha-Kbely a až v první polovině září 2016 byl letoun připraven k transportu. Dne 22. 9. 2016 proběhla nakládka letounu na přepravní techniku společnosti Universal transport Praha a ve dnech 23. až 25. 9. 2016 byl realizován pozemní transport ze Kbel do Kunovic pod názvem “Velký přelet”. Opětovná montáž letounu byla zahájena ihned po příjezdu a probíhala v prostorách Slováckého aeroklubu až do 3. 3. 2018, kdy byl nedokončený letoun přetažen z montážní stojánky do areálu muzea. Dokončovací práce v areálu muzea pak probíhaly až do srpna 2018. V noci 3. 8. 2018 došlo v rámci programu festivalu Letní filmová škola Uherské Hradiště ke slavnostnímu rozsvícení a zpřístupnění letounu, kterému předcházelo promítání filmů Pozemní let a Pásky z Nagana.
Náklady na záchranu letadla byly pokryty z darů jednotlivců v rámci crowdfundingové kampaně Velký přelet aneb Stádo slonů uchem jehly na portálu Startovač.cz, sponzorských darů a z vlastních zdrojů muzea.
Letoun tak byl zachráněn díky pomoci fanoušků, sponzorů, partnerů a podpoře a pochopení ze strany našich rodin a přátel.
13. 12. 2014 byly zahájeny demontáže letounu na 24. základně Dopravního letectva Praha-Kbely.
9. 7. 2015 odkupem za symbolickou částku se stalo muzeum pod hlavičkou Slováckého aeroklubu majitelem letounu. Pod podmínkou, že tým muzejníků si zajistí dobrovolníky a finance na realizaci záchrany.
6. 12. 2015 demontovány motorové gondoly a sání středního motoru.
14. 12. 2015 demontováno směrové kormidlo.
16.-17. 1. 2016 demontovány konce křídla a vodorovná ocasní plocha.
22. 2. 2016 odstartovala symbolicky v den 18. výročí hokejového finále olympijského turnaje v Naganu měsíční crowdfoundingová kampaň Velký přelet na Startovači.
23. 3. 2016 skončila crowdfoundingová kampaň a na záchranu letadla veřejnost přispěla muzeu na Startovači částkou 1 220 810 Kč.
21. 3. 2016 Ministerstva obrany a velení základny schválilo druhé prodloužení užívání pozemku základny s tím, že odvoz letounu ze Kbel musí proběhnout do 31. 12. 2016.
14. 5. 2016 demontována svislá ocasní plocha.
31. 7. 2019 se podařila oddělit pravá část křídla od centroplánu.
V první polovině září 2016 byl letoun připraven k pozemnímu transportu.
22. 9. 2016 proběhla nakládka letounu na transportní techniku Universal transport Praha.
23.-25. 9. 2016 byl realizován pozemní transport ze Kbel do Kunovic pod názvem “Velký přelet” (krátký film o akci zde).
Září 2016 až srpen 2018 probíhala montáž letounu do původní podoby
3. 3. 2018 byl nedokončený letounu přetažen z montážní stojánky do areálu muzea.
3. 8. 2018 v noci byl interiér letadla otevřen pro návštěvníky slavnostním rozsvícením a završena čtyřletá práce na jeho záchraně.
Letoun byl zachráněn před sešrotováním a je v Leteckém muzeu v Kunovicích jen díky pomoci fanoušků, sponzorů, partnerů a podpoře a pochopení od našich rodin a přátel.
Zajímavosti z provozu
Letoun byl leteckým personálem kvůli poslednímu písmenu své imatrikulace OK-BYZ přezdívaný Zuzana.
Letoun v letech 1996–2007 přepravoval politické představitele ČR, včetně prezidentů Václava Havla a Václava Klause. Převážel také vojáky AČR na zahraniční mise a plnil humanitární lety.
Při svém nejslavnějším letu přepravoval tým vítězných hokejistů z olympiády v japonském Naganu.
„Naganský let” provedly dvě posádky ve složení: CPT Zdeněk Fridrich, FO Vlado Pitoňák, NO František Vlček, FE Ivan Dudáček a CPT Petr Jirmus, FO Jiří Nečas, NO Miloš Komjati, FE Jiří Chalup. O pasažéry se postaral kolektiv palubních průvodčí vedených Martinou Reitmaierovou a Barborou Neumannovou. Na akci se podíleli technici: Jiří Malý (drak a motory), Luboš Svoboda (elektro) a Jan Vorel (radio).
V prosinci 2003 došlo na letišti Priština v Kosovu k poškození pravého křídla odmrazovacím vozidlem, které provádělo odmrazování letounu před letem.
Zajímavosti ze záchrany letadla
Na záchraně letadla členové týmu odpracovali ve svém volném čase a zcela zdarma přes 8 000 hodin.
Muzejníci letoun postupně demontovali šroubek po šroubku, bez řezání.
Kvůli nedostatku financí nebylo možné použít lešení. Veškeré výškové práce probíhaly na lanech, s jištěním.
Na levé podvozkové gondole jsou motivační citáty a skóre, které tam během demontáží napsali členové muzejnického týmu.
Demontáž probíhala jen ve volném čase, o víkendech a svátcích, a to zcela dobrovolně, bez nároku na honorář.
Od zahájení demontáže Naganského expresu po odvoz poslední části proběhlo do Prahy-Kbel 77 výjezdů.
Členové týmu strávili na trase Kunovice – Praha-Kbely a zpět 2 846 osobohodin a urazili 110 414 osobokilometrů.
Na palubě jsou trvale umístěna jména dárců, kteří projekt podpořili nákupem “letenek” na Velký přelet.
Muzeum se stalo díky Velkému přeletu držitelem oficiálního českého rekordu v kategorii Kolektivní rekord 2016.
Na slavnostním ocenění nejlepších leteckých sportovců České republiky za rok 2016 získal tým muzejníků zvláštní cenu za mimořádný počin v oblasti leteckého muzejnictví a za propagaci letectví.
Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR převzal tým muzejníků „Čestné uznání kolektivu techniků Leteckého muzea v Kunovicích za unikátní záchranu letadla TU-154M, které bylo určeno k sešrotování“.
Tupolev TU-154M “Naganský expres” po přistání (v 19:05) se zlatým olympijským nákladem v na letišti Praha – Ruzyně 23. 2. 1998.(Foto: ČTK / Třeštík Jan)
Dne 23. 12. 2003 došlo na letišti Priština v Kosovu ve 21:10 hod. k poškození pravého křídla odmrazovacím vozidlem, které provádělo odmrazování letounu před letem.
Vozidlo se při odmrazování pohybovalo po zasněžené ploše a svojí levou zadní částí nástavby způsobilo deformaci náběžné hrany pravého křídla (4. sekce slotu) v délce přibližně 85 cm.
Technické zajímavosti
Tupolev Tu-154 M patří s maximální rychlostí 950 km/h mezi nejrychlejší civilní dopravní letadla na světě.
Letoun byl schopen provozu z nezpevněných nebo štěrkových drah se základním vybavením a také byl široce využíván v extrémních podmínkách panujících na Sibiři.
Hlavní podvozek je vybaven na kolovém vozíku natáčecím párem předních kol, který zmenšuje rádius otáčení letadla na zemi.
Kompletní historie projektu záchrany naganského expresu níže pod technickými údaji o letounu.
Technické údaje
Posádka: 4 až 5 + 3 až 5 palubní personál
Maximální počet přepravovaných osob: 116 / 120 / 154 / 180 (dle verze a konfigurace)
Rozpětí: 37,55 m
Délka: 47,95 m
Výška: 11,40 m
Nosná plocha: 201,5 m²
Prázdná hmotnost: 55 300 kg
Maximální náklad: 18 000 kg
Vzletová hmotnost: 90 000 kg
Max. hmotnost: 100 000 kg
Cestovní rychlost: 860 km/h
Maximální cestovní rychlost: 935 km/h
Maximální rychlost – ve výšce 12 000 m: 950 km/h
Přistávací rychlost: 230 km/h
Délka dráhy pro vzlet a přistání: 2 500 m
Praktický dostup: 11 700 m
Max. dostup: 12 500 m
Dolet bez přídavných nádrží: 3 900 km
Dolet s maximální zásobou paliva a 5450 kg nákladu: 6 600 km
Motor: 3× Solovjev D-30KU-154-II – dvouproudový
Výkon / tah motoru: 3× 104 kN
Maximální zásoba paliva: 50 300 l / 39 750 kg
Palivo: letecký petrolej
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Na palubě jsou trvale umístěny jména dárců, kteří projekt podpořili nákupem “letenek” Velký přelet.
VELKÝ PŘELET CHRONOLOGICKY
Před Velkým přeletem (rádia, televize, tisk a internet)
Po východočeských silnicích je dnes přepravován letoun (Rádio Blaník – Východ, Zprávy 16:56)
Naganský expres přivezou na Slovácko v neděli ráno / Největší přeprava letadla v historii ČR: Naganský expres přivezou do Kunovic (Slovácký deník, s. 1 a 3)
Největší přeprava letadla v historii ČR: Naganský expres povezou na Slovácko (Valašský deník, s. 1 a 3)
Atrakce na silnicích: letadlo hrdinů z Nagana projede o víkendu i kroměřížským regionem (Kroměřížský deník, s. 2)
Z Prahy do Jičína míří trup letadla Tu-154 (HitRádio Magic, Zprávy 17:00)
Atrakce: Naganský expres povezou přes letadla v české historii (Zlínský deník, s. 2)
Jeden z největších převozů v historii ČR: Na Slovácko míří Naganský speciál (Domažlický deník s. 8, Havlíčkobrodský deník s. 10, Benešovský deník s. 8)
Přeprava naganskéo expresu (Čro 1 Radiožurnál, Zprávy 18.00, zpráva č. 3)
FOTO: Letoun TU-154… (Právo, s. 1)
FOTO: Naganský expres míří na svou poslední cestu. Místo vzduchem jede ze Kbel na návěsu kamionu (MF Dnes Praha, s. 17)
Neděle 25. 9. 2016:
Poslední část třídenní cesty má před sebou vládní speciál Tu-154 (Čro 1
Radiožurnál, Zprávy 7.00, zpráva č. 2)
Vládní speciál TU-154 by právě teď měl dorazit do muzea v Kunovicích
(Čro 1 Radiožurnál, Zprávy 9.00, zpráva č. 2)
Kunovické letecké muzeum na Slovácku se dnes rozšířilo (Čro 1 Radiožurnál,
Zprávy 18.00, zpráva č. 8)
Naganský expres dorazil do cíle (NOVA, Televizní noviny, 19.30, zpráva č.
22)
Konvoj s TU – 154 dorazil do muzea (ČRo Hradec Králové, Události 18.00,
zpráva č. 4)
