Dvoumístný sportovní a cvičný jednomotorový pístový dolnoplošník celokovové konstrukce s křídlem o negativní šípovitosti. Určen pro základní a pokračovací letecký výcvik, pro nácvik a létání akrobacie, vleky kluzáků, výcvik v přístrojovém a nočním létání. Kabina letounu s uspořádáním posádky vedle sebe. Šestiválcový vzduchem chlazený řadový invertní motor poháněl hydraulicky stavitelnou kovovou dvoulistou vrtuli. Podvozek je pevný příďového typu.
Přímý předchůdce Z-142 byl populární typ Z-42 (první let 17. 10. 1967) zkonstruovaný a vyráběný v n. p. Moravan Otrokovice, kterého bylo v letech 1970-1980 vyrobeno 190 ks všech variant a byl úspěšně exportován do zahraničí – nejvíce do východního Německa, Maďarska a Polska. Po zkušenostech z provozu byla v Otrokovicích zahájena výrazná modernizace typu. Letoun dostal výkonnější motor M-337AK o výkonu 154 kW a hydraulicky stavitelnou vrtuli V-500A. Nejviditelnější změnou byl kryt kabiny z jednoho dílu, který se odsouvá kupředu od úrovně opěradel obou sedadel. Kromě toho byl modernizován drak, další součásti letounu a jeho vybavení. Modernizací vznikl prakticky jiný letoun, který nesl nové typové označení Zlín Z-142. První prototyp Z-142 imatrikulovaný zkušební značkou OK-078 zalétal šéfpilot n.p. Moravan Zdeněk Polášek 27. prosince 1978. Z-142 byl sériově vyráběn od roku 1979 a byl jedním z nejrozšířenějších letadel v našich aeroklubech. Dodnes pro své dobré letové vlastnosti, obratnost a spolehlivost slouží k výcviku u nás i v zahraničí. Typ byl úspěšně exportován do Alžíru, Angoly a na Kubu.
OK-NOL byl vyroben pro Aeroklub Svazarmu ČSR v roce 1983 a po přidělení k aeroklubu Praha byl používán k vlekání kluzáků, k základnímu pilotnímu výcviku, k výcviku akrobacie, k navigačním soutěžím a turistickým letům. Později jej převzal aeroklub Kladno, kde byl letoun využíván ke stejným účelům až do ukončení jeho provozu.
Z-142 s imatrikulací OK-NOL byl získán z Aeroklubu Kladno v roce 2011.
Následující modernizovaná varianta Z-242, která se stále vyrábí se dnes úspěšně používá k základnímu výcviku budoucích vojenských pilotů nejen u nás, ale i v zahraničí – Bolívie, Chorvatsko, Jemen, Kazachstán, Makedonie, Mexiko, Peru, Slovinsko a Slovensko.
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR