Letecké muzeum v Kunovicích

Sojka III / TVM

bezpilotní průzkumný letoun

Charakteristika

Bezpilotní průzkumný letoun ” dron” kategorie UAV (Unmanned Aerial Vehicle) vyráběný Vojenským technickým ústavem letectva a PVO o. z.. byl určený pro vzdušný průzkum v reálném čase, sběr optických informací, monitorování dělostřelecké palby, rádiový průzkum a rušení. Bezpilotní letouny Sojka III TVM byly vybaveny čidly pro průzkum ve dne i v noci. Jednalo se o barevnou maticovou CCD kameru, montovanou v nosové části trupu letounu a o řádkový infračervený skener francouzské výroby typu Camelia (výrobek fy Intertechnik) a byly poháněny motory tuzemské výroby M 115 R a M 115 JT. Sojka sloužila i jako vzdušný terč (nosič infračervených zářičů) při nácviku střelby tepelně naváděnými raketami.

Motor M 115 JT na UAV Sojka III TVM (Foto: VTÚLaPVO)

Historie

Výzkumné a vývojové práce bezpilotního systému Sojka-III byly zahájeny na základě požadavku armády České republiky a armády Maďarska ve vzájemné spolupráci. Výzkumné práce byly úspěšně zakončeny v roce 1992 a na ni navázal další tříletý vývoj, zakončený úspěšnými vojskovými zkouškami a zavedením Sojky III do sériové výroby koncem roku 1995. VTÚLaPVO byl v rámci tohoto mezinárodního vývoje řešitelem draku letounu, pohonné jednotky, palubního a pozemního elektronického řídícího systému, raketového katapultu a transportního a dílenského kontejneru. Maďarská strana po ukončení vývoje od projektu odstoupila.

První funkční prototyp Sojka-III (Foto VTÚLaPVO)

Sériová výroba probíhala v letech 1996 – 1998 podle jednotlivých verzí (TV, TVM) a provoz 1998 – 2010. V průběhu více než deseti let provozu byla Sojka III postupně modernizována pro plnění dalších úkolů. Nejvýznamnějšími byly úpravy draku a motoru, kdy se prodloužila vytrvalost z 1,5 hodiny na 4 hodiny, digitalizace přenosu obrazu a zástavba stabilizované optické hlavice, které zkvalitnily získávané informace a jejich předávání nadřízenému stupni. Poslední modernizací (od roku 2001) byla Sojka III označována jako verze TVMK, která byla vybavena novým motorem typu wankel AR 74-1230, britského výrobce UAV Engines Ltd., který měl nižší hmotnost o 10 kg, vyšší výkon o 7,7 kW a výrazně nižší spotřebu paliva o 5,5 litrů na hodinu letu což výrazně prodloužilo dolet.

Poslední evoluce Sojky III, verze TVMK v letu nad Doupovem (Foto: VTÚLaPVO)

Životopis 

Ke dni 1. 10. 1997 vznikla 116. letka bezpilotních průzkumných prostředků se sídlem v Pardubicích, v podřízenosti 11. brigády vojenského zpravodajství a elektronického boje pozemních sil. Dne 1. 10. 2000 vznikla rota bezpilotních průzkumných prostředků v Pardubicích a od 1. 8. 2001 s dislokací v Prostějově, kde zůstala do současnosti. Jednotka se podílela se Sojkou III na řadě ukázek a cvičení – BAHNA, Dny NATO, MC Tour, Blue Line, Havárie, Grim Campaigner, Strong Campaigner, Flying Rhino, ukázky pro zahraniční delegace Kuvajtu, Maďarska, Německa, Pakistánu a Eurocontrolu. Celkem bylo provedeno 466 letů s celkovou dobou letu 567 hodin. Během provozu došlo k úplnému zničení 2 letounů. Dne 18. 8. 2010 v 10:00 u 102. průzkumného praporu “generála Karla Palečka” v Prostějově odstartovala Sojka III ke svému poslednímu letu. Více o posledním letu ZDE

Zkoušky prototypu X 03 (Foto VTÚLaPVO)

V muzeu

Sojka III/TVM v.č. X 03 byla muzeu předána Vojenským technickým ústavem letectva a PVO dne 9. 5. 2019 v Praze Kbelích.

X 03 těsně před předáním muzeu ve VTÚLaPVO Praha – Kbely (Foto: VTÚLaPVO)

Zajímavosti

Sojka mohla pracovat buď v poloautomatickém a nebo automatickém režimu letu. Vzlet probíhal pomocí raketového katapultu a přistání bylo možné na lyžový podvozek nebo na padáku dle povahy terénu.

Start UAV Sojka III TVMK (Foto VTÚLaPVO)

Sojka III si vysloužila přezdívku „Sojka bonzačka“ podle sojky ze známého televizního pohádkového seriálu Krkonošské pohádky, ve kterém Krakonošovi pravidelně donášela aktuální informace o dění v jeho revíru.

Technické údaje

Typické použití kompletu Sojka III (Obrázek: VTÚLaPVO)

Celý komplet Sojka obsahoval:


Copyright © 2019. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořil Tomáš Hlad & techka s.r.o.

Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR