- Listopad - Březen ZAVŘENO
- Letecká 1383, Kunovice
Dvoumotorový turbovrtulový hornoplošník celokovové konstrukce s přímým křídlem. Přistávací zařízení tvoří zatahovací tříbodový hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu s hydropneumatickými tlumiči a nízkotlakými bezdušovými elektricky vodivými pneumatikami. Interiér letadla byl proveden jako standardní – se sedmnácti sedadly pro cestující. V zadní části trupu (vpravo) se nachází zavazadlový prostor a za ním toaleta.
Na přelomu padesátých a šedesátých let se Aeroflot začal poohlížet po náhradě za dvouplošníky Antonov An-2. V Kunovicích se proto pustili do ideové studie letounu s přepravní kapacitou 10–12 cestujících pod označením L-400. Původně se uvažovalo o dvoumotorovém hornoplošníku s pístovými motory o výkonu 735 kW. Konstruktéři se k projektu L-400 vrátili až ve druhé polovině šedesátých let, když se na trhu objevily lehké turbovrtulové motory o výkonu okolo 515 kW a hmotnosti přibližně 140 kg. Pod vedením šéfkonstruktéra Ing. Ladislava Smrčka byl zahájen vývoj nového typu pod označením L-410. Návrh L-410 byl zpracováván v letech 1966–1967 jako letoun na krátké tratě pro dopravu 12 až 19 cestujících nebo nákladu do hmotnosti 1850 kg, s výhledem na širokou škálu jeho dalšího použití. Požadována byla schopnost provozu na letištích všech kategorií, včetně těch s krátkými vzletovými a přistávacími dráhami a nezpevněným povrchem. Kromě salonní či služební verze mohl být letoun konvertován na verzi nákladní, sanitní, výsadkovou nebo případně fotogrammetrickou. Předpokládalo se i využití pro navigační výcvik posádek. Dokumentace pro výrobu prototypů byla dohotovena v dubnu roku 1968 a bylo započato se stavbou prvních tří prototypů, z nichž druhý byl určen pro pevnostní zkoušky. Pro prototypy, a první sériové stroje a byl po důkladném zvážení všech aspektů vybrán motor firmy United Aircraft of Canada Ltd. typu PT6A-27 o výkonu 526 kW s třílistými vrtulemi Hamilton 23LF-343. Krom pohonu letadel měly nakoupené kanadské motory pomoci s rozvojem československého průmyslu.
Podrobnější informace k historii prototypů XL-410 naleznete na stránce Michala Orlity ZDE
Zálet letounu provedli piloti Vladimír Vlk a Ing. František Svinka dne 16. 4. 1969, a to i navzdory typickému aprílovému počasí s dešťovými a sněhovými přeháňkami. Let trval 45 minut. První veřejné předvedení, ještě v základním bílém nátěru, proběhlo na malé letecké slavnosti 29. 4. 1969 v Kunovicích. Poté se 1. 5. ukázal nad letištěm v Otrokovicích a nad prvomájovým průvodem v Uherském Hradišti. Dne 15. 5. 1969 pak poprvé přistál na mezinárodním letišti Praha-Ruzyně, kde mu o dva dny později bylo vydáno osvědčení o letové způsobilosti. Ani ne o dva týdny později, 27. 5. 1969, odletěl první prototyp, nyní již s přidělenou civilní registrační značkou OK-YKE, poprvé do zahraničí, a to rovnou na prestižní letecký veletrh Aerosalon Paris Le Bourget ’69 do Paříže. Letoun pro tuto příležitost dostal nový atraktivní nátěr s pásem v barvách československé trikolóry po celé délce trupu. Význam XL-410 pro další vývoj a technické vylepšování tohoto typu však postupně klesal. Na novějších prototypech a letounech z nulté série mohly být prováděly změny, které už na prvních prototypech provést nešlo (například zásadní tvarová změna gondol podvozku a systému jeho zavírání). Postupně se používal spíše pro příležitostné lety, většinou do Prahy-Ruzyně, Letňan nebo Kbel, případně pro doprovodné lety při dodávkách letadel zákazníkům. Posloužil také pro zabudování přechodných maket interiérů služební, zdravotnické, nákladní a výsadkové verze. Několikrát byl také, spolu s ostatními továrními letouny, použit při vyhlídkových letech organizovaných Slováckým aeroklubem Kunovice. Poslední let s první L-410 vč.: 001 a s registrací OK-YKE provedli Ing. František Svinka a Vladimír Vlk dne 13. 11. 1974. Byl to vyhlídkový let v délce 22 minut a letoun v té době dosáhl náletu 1648 startů, 927 hodin a 20 minut.
V roce 1978 byl v nekompletním stavu umístěn do kolekce vyřazených letadel v areálu továrny, kde našlo své zázemí nově vznikající letecké muzeum. Tato letadla podle skrovných možností udržovala parta mechaniků kolem zakladatelů muzea Aloise Hráčka a Jiřího Marka. Na konci roku 1983 byl XL-410 v.č. 001 převezen do podnikové mateřské školky v Kunovicích – Na Bělince, kde počasí, vítr i samy děti přispěly k jeho další devastaci. Počátkem devadesátých let byl stav letadla už tak špatný, až nastala obava, že by mohl být dětem nebezpečný. Padlo proto rozhodnutí letoun odstranit. Počátkem roku 1991 byl tedy letoun demontován a převezen do čerstvě přemístěného leteckého muzea vedle areálu Slováckého aeroklubu Kunovice, kde se nachází dodnes. XL-410 v.č. 001 v Leteckém muzeu v Kunovicích představuje první článek kolekce počátku vývojové řady dopravních letounů L-410 Turbolet.
Od konce roku 1983 do roku 1991 sloužil XL-410 v.č. 001 jako herní prvek v podnikové mateřské školce Letu Kunovice, Na Bělince. Po roce 1992 hrozilo „Matyldě“ sešrotování, ale dobrovolníci a mechanici Robert Pinkava a Zdeněk Svoboda opravili nejvíce poškozené části a jejich zásluhou byl letoun zachráněn. Poslední a zároveň doposud nejrozsáhlejší renovace letounu proběhla v roce 2019 ve spolupráci s výrobcem LET – Aircraft Industries a společností Simplyfin. Letoun byl po renovaci veřejnosti slavnostně prezentován v den padesátého výročí od svého prvního vzletu – dne 16. 4. 2019, a to přímo v továrně, kde vznikl.
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Letecká 1383
686 04 Kunovice
Czech Republic
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR
