Letecké muzeum v Kunovicích

Mil Mi-4 A

Charakteristika

Vrtulník celokovové konstrukce klasického uspořádání s hlavním a vyrovnávacím rotorem, určený pro převoz výsadkářů, vojenské techniky a sanitní účely. V přední části trupu je šikmo uložený vzduchem chlazený hvězdicový motor se sklonem 28° a nad ním je dvoumístná pilotní kabina. Reduktor je uložen za kabinou pilotů, proto pohonná hřídel prochází k reduktoru mezi pilotními sedadly. Ve spodní části je umístěna podtrupová gondola pro ležícího střelce s pohyblivým kulometem. Ve střední části trupu je nákladní kabina o objem 16 m3 s kapacitou pro 11 plně vyzbrojených výsadkářů, nebo 15 cestujících, nebo náklad o hmotnosti 1 250 kg. Zadní část nákladové kabiny je vybavena do stran otevíratelnými dveřmi pod ocasním nosníkem s integrovanou nájezdovou rampou pro lehký terénní automobil, nebo dva vojenské motocykly, nebo bezzákluzový kanón. Případně mohlo být v podvěsu neseno břemeno o hmotnosti do 1 300 kg. Záchranné verze byly vybaveny palubním jeřábem o nosnosti do 250 kg. Hlavní rotor je čtyřlistý, pravotočivý, vyrovnávací třílistý. Chlazení motoru bylo zajištěno ventilátorem spolu se soustavou chladících otvorů na trupu. Motor měl bohatou výkonovou rezervu, která umožňovala provoz ve všech klimatických podmínkách, od žhavých pouští až po polární oblasti.

Historie

Pod vlivem úspěšného nasazení amerických transportních a výsadkových vrtulníků Sikorskij S–55 / H-19 v korejské válce, byl zadán na přímý příkaz Josifa Vissarionoviče Stalina vývoj vrtulníku střední hmotnostní kategorie. Vývojem byla v roce 1951 pověřena konstrukční kancelář M. L. Mila, která na splnění úkolu dostala pouhý rok! Tak již 3. června 1952 vzlétl první prototyp označený jako V-12. V prosinci téhož roku byla zahájena sériová výroba a už v srpnu 1953 začala stroj užívat sovětská armáda. Výroba Mi-4 probíhala v podnicích v Saratově a v Kazani a od roku 1952 až do roku 1966 v nich bylo vyrobeno celkem 3 309 kusů. Více než čtvrtina vyrobených Mi-4 byla exportována do 24 zemí. V roce 1963 byla zahájena licenční výroba vrtulníků Mi-4 pod označením Harbin Z-5 v Čínské lidové republice, kde probíhala produkce až do roku 1979 s dalšími vyrobenými 545 kusy. Mezi největší zahraniční odběratele vrtulníků Mi-4 patřila Čínská lidová republika, Indie a Československo. V Československu sloužily Mi-4 od roku 1956 a v 60. a 70. letech minulého století tvořily páteř vrtulníkového letectva Československé lidové armády, kde sloužilo celkově kolem 160 kusů. Další stroje byly v malých počtech v provozu u Leteckého oddílu Ministerstva vnitra a u podniku Slov-Air. Poslední let československého vrtulníku Mi-4 proběhl v dubnu 1986.

Životopis 

Mi-4 a ev.č. 1874 měl od roku 1959 pestrou vojenskou službu. Vystřídal velké množství různých vojenských útvarů, například VÚ Kbely, Brno, Pardubice, Bechyně, Plzeň-Bory, Klatovy, Havlíčkův Brod a další. Poslední let vykonal s posádkou Hloušek, Herčík dne 16. 6. 1977 u VÚ 8502 Brno. Celkový nálet stroje činil 2 530 hodin a vykonal 6 125 bojových obratů. Dne 7. 8. 1978 byl předán Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně, kde plnil funkci učební pomůcky až do 1. 9. 1990.

V muzeu

Mi-4 A ev. č. 1874 byl získán 1. 9. 1990 z Vojenské akademie Antonína Zápotockého (VA AZ) a dopraven z Brna–Slatiny v roce 1991 pozemní cestou do Kunovic.

Zajímavost

Vrtulníky Mi-4 dokázaly vytvořit několik leteckých sovětských i světových rekordů, jako například Mi-4, který 25. 4. 1956 vystoupal s nákladem o hmotnosti 2 000 kg do výšky 6 017,5 m a s poloviční zátěží až do výšky 6 056 m.

Mi-4 (1874) byl použit při hašení požáru plynárny v pražské Michli, který vypukl 6. 1. 1961. Z vrtulníku byly na plynojem shazovány pytle s cementem s cílem uhasit hořící těsnící olej. V případě výbuchu by se jednalo o obrovskou katastrofu, která by zasáhla velké území Prahy. Bylo to poprvé, kdy byl v Československu (a možná i v celé Evropě) k takovému účelu použit vrtulník.

Technické údaje

Výzbroj


Copyright © 2019. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořil Tomáš Hlad & techka s.r.o.

Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR