Mikojan–Gurevič MiG-21 MF “Šedivka”

Připravujeme!

Charakteristika

Jednomístný jednomotorový nadzvukový středoplošník celokovové konstrukce s trojúhelníkovým křídlem ve tvaru delty. Kabina letounu je přetlaková, klimatizovaná, vybavená pancéřovaným předním sklem a katapultovací sedačkou. Přistávací zařízení tvoří tříbodový zatahovací hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu.

Historie

Koncem padesátých let 20. století dostala konstrukční kancelář Mikojan–Gurevič úkol vyvinout lehký přepadový stíhací frontový letoun, dostatečně obratný a výkonný, přitom však technologicky jednoduchý a především létající dvojnásobnou rychlostí zvuku. Splnění úkolu dalo vzniknout letecké ikoně a legendě letounu MiG-21. První prototyp vzlétl v SSSR v roce 1958 a již v následujícím roce 1959 se začal sériově vyrábět. Letouny MiG-21 byly zařazeny do výzbroje armád více než padesáti států. Vznikly čtyři generace letounu, velké množství variant, modifikací a modernizací a v některých zemích slouží i dnes. Všech verzí MiG-21 bylo vyrobeno přes 10 000 ks, což z něho činí nejmasověji vyráběný nadzvukový letoun na světě. MiG-21 byl nasazen v mnoha ozbrojených konfliktech, mimo jiné v arabsko-izraelských válkách či válce ve Vietnamu. Verze označovaná “MF” patřila ke třetí generaci tohoto typu letounu.

Životopis 

Letoun MiG-21 MF výrobního čísla 96005612 (nejvyšší výr. číslo u ČSLA) byl vyroben a zalítán ve výrobním závodě v Gorkém (dnes Nižném Novgorodu) dne 13. 8. 1975 a na Den letectva 17. 9. 1975 přistál odpoledne ve druhé skupině 16 ks MF na letišti Planá v Českých Budějovicích. Patřil mezi poslední dodané kusy k ČSLA. Přejímací let u ČSLA provedl 15. 10. 1975 pilot V. Dvořák. MiG-21 MF 5612 byl okamžitě po svém přijetí do služby přidělen k 1. stíhacímu leteckému pluku v Českých Budějovicích a zařazen do ostré hotovosti protivzdušné obrany státu (PVOS). V roce 1983 prodělal v Leteckých opravnách Kbely střední opravu včetně opravy šedého nátěru po odlétaných 512 hodinách, 35 minutách a 807 startech. Za svou kariéru se účastnil několika mimořádných akcí. Např. hromadného startu na cvičení Štít 84, kdy stroj pilotoval Pavel Pilný. Zúčastnil se také cvičení přistání a vzletů na dálnici D1 mezi Měřínem a Velkým Meziříčím na podzim 1985 s pilotem Miroslavem Chocholáčkem. V červnu roku 1989 byl přesunut na základnu v Brně-Tuřanech a poté v červenci 1989 do Mošnovova, kde létal až do svého operačního vyřazení v prosinci 1992. Poslední let proběhl 10. 11. 1993 a směřoval na letiště Plzeň-Líně, kde byl poté definitivně ukončen jeho provoz a uložen. Za svou kariéru stroj nalétal 1135 hodin a absolvoval 1953 startů.

Po roce 2004 byl předán do sbírek Národního technického muzea v Praze. V roce 2007 byl předán do sbírek Technického muzea v Brně a do expozice brněnského muzea byl zařazen 4. 1. 2008.

V muzeu

Letoun byl do Leteckého muzea v Kunovicích získán 1. 10. 2019 směnou s Technickým muzeem v Brně a přepraven pozemním transportem 27. 2. 2020. Směněn byl za duplicitní exponát Turboletu verze L-410 A s imatrikulací OK-ADO. Tato L-410 je pro Brno významná tím, že se jedná o historicky první „čtyřistadesítku” vystavenou na ploše brněnského výstaviště na Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno 1971.

Zajímavosti

Technické údaje

* Zkratka pro pitot-statickou trubici z ruského “Prijemnik Vozdušnogo Davlenija” (Приёмник воздушного давления)

Výzbroj

Podvěsná výzbroj na čtyřech křídelních závěsnících do hmotnosti 1300 kg:

Centrální podtrupový závěsník


Copyright © 2019. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořil Tomáš Hlad & techka s.r.o.

Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR