Let C-11 / Jakovlev Jak-11

Charakteristika

Dvoumístný jednomotorový pístový dolnoplošník smíšené konstrukce s přímým křídlem. Kabina letounu nepřetlaková, vytápěná s tandemovým uspořádáním posádky.  Kostru trupu tvoří příhradová konstrukce svařená z trubek, doplněná o výztuhy z ocelových profilovaných drátů a potažená plátnem. Krycí panely motoru a posádky z duralových plechů. Kostra křídla kovová potažena duralovým plechem, křidélka s kovovou kostrou jsou potažené plátnem. Sedmiválcový hvězdicový motor poháněl kovovou dvoulistou stavitelnou vrtuli. Podvozek je ostruhového typu s pneumatickým ovládáním. Hlavní podvozek je zatahován směrem k trupu, ostruhové kolečko je pevné. Letoun sloužil k nácviku střelby, fotoprůzkumu i bombardování.

Jediná letuschopná C-11 výr. čísla 171511 na návštěvě v Kunovicích v rámci akce Military den Kunovice v červnu 2018. (Foto: Otomar Šimák)

Historie

Jakovlev Jak-11 byl sovětský cvičný letoun, který vznikl v konstrukční kanceláři Alexandra S. Jakovleva. V roce 1953 byla v Letu Kunovice zahájena jeho licenční výroba, a to pod označením Let C-11 („C“ jako cvičný). Letoun konstrukčně vycházel ze stíhacího letounu z 2. sv. války Jak-3. C-11 postupně nahradil oblíbené letouny Arado Ar-96 B, původně německé konstrukce, které československá armáda využívala k pokračovacímu výcviku stíhacích pilotů. Kromě SSSR a Československa bylo letadlo používáno nejen v zemích Varšavské smlouvy a v rozvojových zemích, ale bylo exportováno také např. do Rakouska. Výroba v Kunovicích probíhala v letech 1953 – 1956 a bylo vyrobeno celkem 708 kusů. První kunovická C-11 se do vzduchu vznesla 29. 10. 1953 s továrním pilotem Miloslavem „Čárou“ Šmídtem. Na vzlet první vyrobené kunovické C-11 vzpomíná pamětník Jaroslav Olbert: „Pro všechny zaměstnance, a také pro Kunovice, to byl velký svátek. Vzlet a první let sledovaly před nádvořím na starém letišti desítky zaměstnanců a kunovjanů, kteří si nenechali ujít takový svátek a od tzv. nového závodu ke starému šli pěšky ve velkém zástupu. První let jimi vyrobeného letounu jim zůstal v paměti po celý zbytek života.“

Military den Kunovice 30. 6. 2018 (Foto: Josef Tymonek)

Životopis 

Vystavený letoun C-11 byl vyroben v Letu Kunovice v roce 1956. Jeho zálet provedl tovární pilot Miloslav Šmídt. Po celou dobu svého provozu létal u ČSLA. Po skončení služby u armády byl tento stroj, tak jako mnoho dalších, umístěn v Leteckých opravnách Trenčín (LOT). Zde odstavený letoun chátral až do roku 1975.

Nekvalitní snímek, ale o to cenější, na kterém je v popředí vidět trupové číslo 1721. Jedná se o muzejní C-11, která nosí od roku 1979 fiktivní zbarvení a značku PK-35. Záměrem vedení muzea je letounu při plánované rekonstrukci vrátit původní vzhled letounu ze služby u ČSLA právě s trupvým číslem 1721.

V muzeu

Před sešrotováním v LOT jej roku 1975 zachránili spoluzakladatel leteckého muzea Alois Hráček a jeho kolega z Letu František Cimbálník. C-11 se stal druhým exponátem v expozici vznikajícího muzea.

Demontáž C-11 v.č. 171721 v Leteckých opravnách Trenčín před transportem do Kunovic. (Foto: archiv LMKU)
Vykládka C-11 v.č. 171721 na letišti v Kunovicích. Na snímku je patrné rozmístění barevných polí původního akrobatického zbarvení letounu na křídle. (Foto: archiv LMKU)

Zajímavosti

Na snímku je v kabině po záletu, jedné z mnoha C-11-tek, tovární pilot Miloslav Šmídt v závodě přezdívaný “Čára”. (Foto: archiv Jaroslav Olbert st.)

Uživatelé

Československo, Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Bulharsko, Čína, Egypt, Indonésie, Irák, Jemen, Maďarsko, NDR, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Severní Korea, Somálsko, Sýrie, Vietnam.

Technické údaje

Výzbroj

Podvěsná výzbroj na dvou křídelních závěsnících:

Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstvy kultury České republiky.


Copyright © 2019. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořil Tomáš Hlad & techka s.r.o.

Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR