Čtyřmístný jednomotorový vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce s rovným křídlem. Kabina letounu je nepřetlaková, vytápěná a vybavená dvojím řízením. Trup byl svařen z ocelových trubek a potažený plátnem. Křídla byly potaženy z horní části hliníkovým plechem a ze spodní části plátnem. Stabilizátor a řídící plochy měly kovovou kostru potaženou plátnem. Letoun byl poháněn motorem M-332 s pevnou vrtulí. Přistávací zařízení tvoří tříbodový pevný podvozek ostruhového typu.
Letoun Inteco VM-23 Variant vznikl v devadesátých letech ve firmě Inteco zkušeného leteckého konstruktéra Ing. Jiřího Valného, který se v minulosti podílel na vývoji takových letounů jako L-410, L-39 nebo L-13 SW Vivat a patřil mezi zakladatele kunovického Aerotechniku. První fáze vzniku letounu probíhala ve Starém Městě u Uherského Hradiště a v Boršicích u Buchlovic. Výroba letounů pak byla zahájena v Brně. Letoun byl projektován tak, aby všechny jeho konstrukční části pocházely z České republiky. Stroj poháněl osvědčený motor M-332 známý z letounů Aero Ae-45 nebo Orličan L-40 Meta Sokol s pevnou vrtulí V-231. Letoun byl navržen jako jednoduchý a provozně nenáročný s levným provozem. Byl určen pro všestranné použití pro turistické, obchodní, sportovní a výcvikové létání a vybaven vlečným zařízením k vlekání bezmotorových kluzáků. V návrhu bylo několik dalších variant: s lyžemi, plováky, jako zemědělský – práškovací, výsadkový pro parašutisty, sanitní pro lékaře a jednoho pacienta a pro další škálu leteckých prací.
Po prvním vzletu byly v roce 1995 zahájeny letové zkoušky, které probíhaly v Boršicích u Buchlovic, v Kunovicích a také na dnes již zrušeném letišti Brno Slatina. Testovací lety prováděl převážně zkušební pilot Josef Charvát. Dalším členem zkušebního a certifikačního týmu byl Ing. Jiří Duda. Stroj odlétal část letových zkoušek, ale k certifikaci ani sériové výrobě nikdy nedošlo a tak se dodnes zachoval pouze tento jediný exemplář.
Inteco VM-23 Variant byl do Leteckého muzea v Kunovicích darován Ing. Jiřím Valným a jeho rodinou 17. 1. 2022.
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR