Aero L-29 Delfín

Charakteristika

Dvoumístný jednomotorový proudový středoplošník celokovové konstrukce s přímým křídlem. Kabina s tandemovým uspořádáním posádky je přetlaková, klimatizovaná a vybavená katapultovacími sedačkami. Zadní část trupu je oddělitelná pro snadnou demontáž motoru. Přistávací zařízení tvoří zatahovací tříbodový hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu. Výzbroj tvoří zaměřovač s fotokulometem na dva křídelní závěsníky o nosnosti po 100 kg lze zavěsit rakety, kontejnerové kulomety či cvičné nebo ostré pumy.

Historie

Počátky vývoje L-29 spadají do roku 1955, kdy se ve VZLÚ v Letňanech objevily první studie. V listopadu 1958 byl hotov prototyp XL–29, První zkušební let prototypu poháněným britským motorem Bristol Siddeley Viper se uskutečnil 5. dubna 1959. V soutěži o standardní cvičný stroj zemí Varšavské smlouvy v roce 1961 zvítězil L-29 nad polským TS-11 Iskra a sovětským Jak-30.

Delfín umožňoval ekonomický výcvik pilotáže, létání bez vidu, nácvik střelby z palubních zbraní i bombardování pozemních cílů. Získal zlaté medaile na veletrzích v Brně a v Lipsku a vyvolal zvýšený zájem západních států o naši leteckou produkci. L-29 byl vyráběn ve Vodochodech a v Kunovicích. Celkem bylo vyrobeno 3 665 kusů. 

Podrobnější informace k historii výroby L-29 v Kunovicích naleznete na stránce našeho kolegy Michala Orlity ZDE

Prototyp XL-29.02 (Foto: VHÚ Praha)

Životopis 

L-29 Delfín evidenčního čísla 0113 byl celou dobu byl v provozu na Slovensku a sloužil k výcviku budoucích armádních pilotů. Nejprve byl od roku 1963 do 31. 8. 1966 ve službě u 1. leteckého školního pluku v Prešově. Od 1. 9. 1966 pak sloužil u 2. leteckého školního pluku v Košicích, kde v roce 1979 ukončil svou leteckou kariéru.

Na X. leteckém dnu s Květy předváděl v Kunovicích vrtulník Mi-8 Slovairu nesení břemene v podvěsu. Břemenem se stal exponát muzea, a to „košický” L-29 Delfín 0113. (Foto archiv LMKU)

V muzeu

Do muzea byl L-29 (0113) dopraven pozemní cestou v říjnu 1979. Celá přeprava z Košic do Kunovic byla tak trochu husarským kouskem. Delfín byl pomocí tyče vlečen na svém podvozku za nákladní Avií A30, na které byla naložena odmontovaná křídla. Celý dobrodružný převoz s délkou trasy přes 400 km trval téměř 16 hodin.

Při příležitosti jubilejního X. leteckého dne s Květy byl 6. 9. 1981 představen v novém fiktivním a atraktivním pestrém zbarvení “Let Kunovice”. V této podobě byl Delfín použitý pro ukázku přenášení břemene v podvěsu pod vrtulníkem Mi-8. Zbytky tohoto nátěru se na letounu dochovaly až do roku 2018.

K příležitosti X. leteckého dne s Květy byl Delfín 0113 opatřen fiktivním atraktivním reklamním nátěrem “Let Kunovice” (Foto: Gerard Helmer)

Zajímavosti

L-29 výrobního čísla 290113 je třináctý vyrobený kus první výrobní série. Delfíny z první výrobní série, které se v některých detailech lišily od budoucích standardních kusů, se dochovaly pouze ve třech kusech (0101 v Airparku Zruč u Plzně, 0108 VHÚ Letecké muzeum Kbely a 0113 v Kunovicích).

V Kunovicích se L-29 Delfín vyráběly 10 let (1963–1973) a celkem dala kunovická výroba 1 722 kusů z celkově vyrobených 3 665 Delfínů. První sériově vyrobený kunovický Delfín, pilotovaný ing. Františkem Svinkou a Vladimírem Vlkem, vzlétl z kunovického letiště 29. dubna 1963. 

Foto z roku 1971 a pohled na nádvoří továrny Let Kunovice, kde čekají za L-410 na odlet do SSSR čerstvě vyrobené L-29. (Foto: Vladimír Janík)

Motor M-701, který sériové Delfíny poháněl, se stal prvním sériově vyráběným proudovým motorem československé konstrukce. V roce 2007 se Delfín stal prvním letadlem, které bylo, bez jakýchkoliv úprav, poháněno pouze fritovacím olejem.

Od roku 2018 prochází L-29 postupným restaurováním do původní podoby, v jaké létal u 2. leteckého školního pluku v Košicích v letech 1966-1979.

Aero L-29 Delfín (0113) nosil u 2. lšp v Košicích standardní nátěr v barvě kovu s červenými doplňky.

Technické údaje

Výzbroj

Podvěsná výzbroj na dvou křídelních závěsnících:

Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.

.

Let C-11 / Jakovlev Jak-11

Charakteristika

Dvoumístný jednomotorový pístový dolnoplošník smíšené konstrukce s přímým křídlem. Kabina letounu nepřetlaková, vytápěná s tandemovým uspořádáním posádky.  Kostru trupu tvoří příhradová konstrukce svařená z trubek, doplněná o výztuhy z ocelových profilovaných drátů a potažená plátnem. Krycí panely motoru a posádky z duralových plechů. Kostra křídla kovová potažena duralovým plechem, křidélka s kovovou kostrou jsou potažené plátnem. Sedmiválcový hvězdicový motor poháněl kovovou dvoulistou stavitelnou vrtuli. Podvozek je ostruhového typu s pneumatickým ovládáním. Hlavní podvozek je zatahován směrem k trupu, ostruhové kolečko je pevné. Letoun sloužil k nácviku střelby, fotoprůzkumu i bombardování.

Jediná letuschopná C-11 výr. čísla 171511 na návštěvě v Kunovicích v rámci akce Military den Kunovice v červnu 2018. (Foto: Otomar Šimák)

Historie

Jakovlev Jak-11 byl sovětský cvičný letoun, který vznikl v konstrukční kanceláři Alexandra S. Jakovleva. V roce 1953 byla v Letu Kunovice zahájena jeho licenční výroba, a to pod označením Let C-11 („C“ jako cvičný). Letoun konstrukčně vycházel ze stíhacího letounu z 2. sv. války Jak-3. C-11 postupně nahradil oblíbené letouny Arado Ar-96 B, původně německé konstrukce, které československá armáda využívala k pokračovacímu výcviku stíhacích pilotů. Kromě SSSR a Československa bylo letadlo používáno nejen v zemích Varšavské smlouvy a v rozvojových zemích, ale bylo exportováno také např. do Rakouska. Výroba v Kunovicích probíhala v letech 1953 – 1956 a bylo vyrobeno celkem 708 kusů. První kunovická C-11 se do vzduchu vznesla 29. 10. 1953 s továrním pilotem Miloslavem „Čárou“ Šmídtem. Na vzlet první vyrobené kunovické C-11 vzpomíná pamětník Jaroslav Olbert: „Pro všechny zaměstnance, a také pro Kunovice, to byl velký svátek. Vzlet a první let sledovaly před nádvořím na starém letišti desítky zaměstnanců a kunovjanů, kteří si nenechali ujít takový svátek a od tzv. nového závodu ke starému šli pěšky ve velkém zástupu. První let jimi vyrobeného letounu jim zůstal v paměti po celý zbytek života.“

Podrobnější informace k historii výroby C-11 naleznete na stránce Michala Orlity ZDE

Military den Kunovice 30. 6. 2018 (Foto: Josef Tymonek)

Životopis 

Vystavený letoun C-11 byl vyroben v Letu Kunovice v roce 1956. Jeho zálet provedl tovární pilot Miloslav Šmídt. Po celou dobu svého provozu létal u ČSLA. Po skončení služby u armády byl tento stroj, tak jako mnoho dalších, umístěn v Leteckých opravnách Trenčín (LOT). Zde odstavený letoun chátral až do roku 1975.

Nekvalitní snímek, ale o to cenější, na kterém je v popředí vidět trupové číslo 1721. Jedná se o muzejní C-11, která nosí od roku 1979 fiktivní zbarvení a značku PK-35. Záměrem vedení muzea je letounu při plánované rekonstrukci vrátit původní vzhled letounu ze služby u ČSLA právě s trupvým číslem 1721.

V muzeu

Před sešrotováním v LOT jej roku 1975 zachránili spoluzakladatel leteckého muzea Alois Hráček a jeho kolega z Letu František Cimbálník. C-11 se stal druhým exponátem v expozici vznikajícího muzea.

Vykládka C-11 v.č. 171721 na letišti v Kunovicích. Na snímku je patrné rozmístění barevných polí původního akrobatického zbarvení letounu na křídle. (Foto: archiv LMKU)

Zajímavosti

Na snímku je v kabině po záletu, jedné z mnoha C-11-tek, tovární pilot Miloslav Šmídt v závodě přezdívaný “Čára”. (Foto: archiv Jaroslav Olbert st.)

Uživatelé

Československo, Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Bulharsko, Čína, Egypt, Indonésie, Irák, Jemen, Maďarsko, NDR, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Severní Korea, Somálsko, Sýrie, Vietnam.

Technické údaje

Výzbroj

Podvěsná výzbroj na dvou křídelních závěsnících:

Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.

Page 2 of 2
1 2

Copyright © 2019. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořil Tomáš Hlad & techka s.r.o.

Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR