Dvoumotorový, celokovový, samonosný dolnoplošník potažený duralovým plechem s bílou eloxáží. Trup poloskořepinové konstrukce kruhového průřezu o průměru 2,8 m. Přistávací zařízení tvoří tříbodový zatahovací hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu.
Letoun byl zkonstruován ruskou konstrukční kanceláří pod vedením konstruktéra Sergeje Vladimiroviče Iljušina. Jednalo se o významnou modernizaci přímého předchůdce letounu Iljušin Il-12. V letech 1954–1960 se vyráběl v licenci v československém podniku Avia Praha – Letňany, kde bylo vyrobeno 203 kusů různých verzí. Civilní uživatelé používali originální typové tovární označení Av-14, označení ll-14 bylo používáno pouze v rámci Československé lidové armády (ČSLA). Avia Av/Il-14 byl doposud největším u nás sériově vyráběným letounem a zároveň posledním letounem značky Avia. Československé Avie Av/IL-14 byly natolik kvalitně vyrobené, že poté, co mnohé dosloužily u ČSA a ČSLA, byly reexportovány do země svého původu, Ruska, kde ještě řadu let létaly. V roce 1972 letouny typu Il-14T v rámci cvičení “Štít 72” při jednom průletu ve formaci se sovětskými letouny typu An-12 vysadily celkem 1 200 výsadkářů.
Letoun s trupovým číslem 3157 sloužil u 1. letky 1. dopravního výsadkového leteckého pluku v Mošnově a v Hradci Králové jako transportně výsadkový. Pro potřeby výsadkového vojska byl letoun 3157 vybaven speciálními závěsníky pod trupem pro shoz vybavení, výstroje a výzbroje.
Dne 27. 12. 1985 posádka pplk. Valečka, Šikula, Hučín, Macháček, Bláha v 15:00 přistála s letounem v Kunovicích po přeletu z Hradce Králové. Jednalo se o předposlední let tohoto typu letounu v Československu.
V letech 1986–1987 byl členy muzea do letounu instalován originální salonní interiér pro IL-14T generálního štábu Československé lidové armády, který do té doby ležel nevyužit ve vojenském skladu a měl být zrušen a sešrotován. Pro muzeum jej pomohl získat a zachránit stíhací pilot Václav Palička.
Pod letoun se podvěšoval výsadkářský materiál v různých kombinacích: speciální zásobníky PDMM-130* jednotlivě i ve svazcích po třech kusech, 2 motocykly Jawa 350, barely s tekutinami a dokonce i bezzákluzový kanón. O podvěšenou váhu se poté snižoval počet výsadkářů na palubě.
* (Parašjutno Děsantnuj Mjagkij Měšok, max. hmotnost vaku i s nákladem 130 kg)
Děkujeme Třebíč Nuclear Model Club za pomoc s fotodokumentací.
Autorovi dobových fotografií panu Vladimírovi Hurdálkovi z Prostějova za laskavé svolení k publikování jeho fotografiií.
Motor AŠ-82T:
Složení posádky:
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR