Provozovatel: Československá lidová armáda, Československá armáda, Armáda České republiky
Charakteristika
Proudový celokovový dvoumístný jednomotorový dolnoplošník s přímým křídlem lichoběžníkového tvaru, které má na koncích upevněny palivové nádrže a je vybaveno vztlakovými dvouštěrbinovými klapkami. Kabina letounu přetlaková, klimatizovaná s tandemovým uspořádáním posádky s katapultovacími sedačkami. Zadní část trupu je oddělitelná pro snadnou demontáž motoru. Přistávací zařízení tvoří zatahovací tříbodový hydraulicky ovládaný podvozek příďového typu.
L-39 ZA se sejmutými kanóny nad africkou pouští při přeletu do Nigerie, kam bylo dodáno celkem 24 letounů L-39 ZA ve dvou etapách vždy po 12 kusech v letech 1986 a 1987. (Foto: František Srnec)
Historie
Na základě zkušeností s proudovým typem L-29 začala konstrukční skupina Aera Vodochody vedená Ing. Janem Vlčkem v polovině šedesátých let s vývojem nástupce Delfína. Jako pohonná jednotka byl vybrán sovětský dvouproudový motor Ivčenko AI-25, který se posléze začal licenčně vyrábět v n. p. Motorlet v Praze-Jinonicích pod označením AI-25 W. V letech 1966–1977 vzniklo celkem 11 prototypů stroje L-39, z nichž jako první 4. listopadu 1968 vzlétl druhý prototyp L-39X-02, za jehož řízením seděl Ing. Rudolf Duchoň. V roce 1971 byla zahájena sériová výroba strojů se sovětskými motory AI-25 TL o tahu 16,85 kN. V následujícím roce převzalo první letouny čs. vojenské letectvo, které je v první řadě přidělilo Vysoké vojenské letecké škole SNP v Košicích. Mimo základní cvičné verze L-39 C, vznikla také modifikace L-39 V pro vlek cvičných terčů KT-04, dále verze L-39 ZO určené pro pokračovací výcvik a bojové nasazení jako lehký bitevní letoun. 29. března 1976 vzlétla bitevní verze odvozená od verze ZO s dvojhlavňovým rychlopalným kanónem ráže 23 mm GŠ-23 pod trupem a zesíleným podvozkem. Verze ZA měla zesílené křídlo, nesoucí čtyři závěsníky, na které mohla být umístěna výzbroj, nebo přídavné palivové nádrže. Pod trupem pak byl namontován dvouhlavňový kanon GŠ-23 L ráže 23 mm. Letoun byl určen i pro taktický průzkum.
Prototyp L-39 X-02. (Foto: VHÚ Praha)
Životopis
L-39ZA ev. č. 2347 byl vyroben v Aeru Vodochody pod výrobním číslem 232347 a zalétán 31. srpna 1982 posádkou S. Vohanka a M. Křemen. 9. září byl převzat zástupcem vojenské správy a 7. října 1982 byl předán do výzbroje 30. stíhacího bombardovacího leteckého pluku u VÚ 1562 v Hradci Králové. Na podzim 1984 byl převeden k 8. stíhacímu leteckému pluku VÚ 6354 v Brně, kde byl zařazen do pohotovostního systému proti pomalu a nízko letícím cílům, přelet se uskutečnil 29. listopadu 1984. 1. května 1985 byl předán nastálo k 8. slp, v Brně kde sloužil 6 let. Začátkem května roku 1991 byl mošnovský 8. slp transformován na 82. samostatnou stíhací letku, která přebírá i letoun, kde jej zastihlo dělení československé federace. Poté byl ve službě už v nově vzniklém Českém letectvu. Dne 1. listopadu 1993 jej pak přebrala 4. samostatná stíhací letka v Přerově, respektive VÚ 7214 v Čáslavi. Zde byl se vznikem 4. základny stíhacího letectva (později 4. zTL) zařazen od 1. ledna 1995 k 42. stíhací letce. V Čáslavi byl provozován do roku 2003, kdy ještě před odstavením z provozu byla 6. srpna 2002 zaznamenána jeho letová aktivita během přiblížení na “touch and go” RWY 27 v Pardubicích. Poslední let byl vykonán 15. září 2003, čímž se jeho nálet letounu uzavřel na 2 710 hodinách při 4 009 startech a přistáních a nálet posledního instalovaného motoru byl 215,43 hod. Po 1. prosinci 2003 byl předán na 22. Základnu letectva VÚ 5525 v Náměšti nad Oslavou kam byl v demontovaném stavu přepraven pozemní cestou a dost možná použit i jako zdroj náhradních dílů pro jiné L-39. V červnu 2005 byl pak předán VHÚ – Leteckému muzeu v Praze Kbelích a v roce 2008 byl do Kbel převezen kamionem, kde byl letoun kvůli nedostatku místa uložen v depozitáři v rozebraném stavu. Albatros výrobního čísla 232347 byl zároveň prvním L-39 ve verzi ZA , který byl získán do sbírky VHÚ Praha.
L-39 ZA – foto archiv 32. základna taktického letectva Náměšť nad Oslavou
21.06.2008 – 05.09.2018 / uskladněn / VHÚ Letecké muzeum / Praha – Kbely
V muzeu
Dne 5. 9. 2018 byl L-39 ZA (2347) byl převezen z VHÚ Letecké muzeum Kbely do Leteckého muzea v Kunovicích po předání do dlouhodobé zápůjčky. Kvůli vystavení v Kunovicích vznikla nová krytá expozice pro tento letoun.
Zajímavost
Střelba kanónu je automaticky blokována při vysunutém příďovém podvozku a v letových režimech nepřípustných pro střelbu. Například při velkých úhlech náběhu a nebo rychlosti do 350 km/hod, aby nedošlo k nasávání spalin do motoru. Dvířka příďového podvozku dostala krycí plech z nerezavějící oceli, stejně jako plátování za podvozkem nad ústím kanónu.
L-39 a zkušební piloti podniku LET Kunovice František Srnec a Ing. František Svinka. Kunovičtí piloti vypomáhali v osmdesátých letech Aeru Vodochody s přelety Albatrosů při dodávkách letounů L-39 do Lybie, Sýrie, Nigerie apod. (Foto archiv František Srnec)
Poslední výstřely studené války
L-39ZA létaly hotovostní lety na západní hranici ČSSR, kterou občas narušovaly americké vrtulníky ze Západního Německa. 28. září 1985 se nad naše území dostal vrtulník AH-1S Cobra, proti kterému zasáhl Albatros pilotovaný nadporučíkem Slavomírem Piskatým. Odpálil proti americkému vrtulníku osm 57mm raket; jedna z nich zřejmě zasáhla, ale hlavice neexplodovala, takže poškozená Cobra se dostala zpět nad Německo. Z článku “S LETADLY PROTI COBRÁM”, Ing. Miroslav Irra (L+K 19/2000). Více ZDE
Letoun ev. č. 2347 několikrát pilotoval během svého působení u ČSLA člen Slováckého aeroklubu Kunovice a pilot Boingu 747 “Jumbo Jet” Slavomír Piskatý. Npor. Slavomír Piskatý v kabině L-39ZA. (Foto: Slavomír Piskatý)
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Leštění a konzervace laku.
Prototyp L-39 X-02. (Foto: VHÚ Praha)
L-39 ZA se sejmutými kanóny nad africkou pouští při přeletu do Nigerie, kam bylo dodáno celkem 24 letounů L-39 ZA ve dvou etapách vždy po 12 kusech v letech 1986 a 1987. (Foto: František Srnec)
L-39 ZA – foto archiv 32. základna taktického letectva Náměšť nad Oslavou
L-39 a zkušební piloti podniku LET Kunovice František Srnec a Ing. František Svinka. Kunovičtí piloti vypomáhali v osmdesátých letech Aeru Vodochody s přelety Albatrosů při dodávkách letounů L-39 do Lybie, Sýrie, Nigerie apod.
Letoun ev. č. 2347 několikrát pilotoval během svého působení u ČSLA člen Slováckého aeroklubu Kunovice a pilot Boingu 747 „Jumbo Jet“ Slavomír Piskatý. Npor. Slavomír Piskatý v kabině L-39ZA. (Foto: Slavomír Piskatý)
Široká škála podvěsné výzbroje a vybavení. (Foto archiv VHÚ Praha)
Letecké muzeum v Kunovicích získalo do své expozice nový exponát – L-39ZA Albatros. Do našeho muzea jej zapůjčil Vojenský historický ústav Praha – Letecké muzeum Kbely.
Nakládka 5. 9. 2018 ve Kbelích.
Ze Kbel Albatros putoval na technice Universal Transport Praha
Vykládka v Aircraft Industries Kunovicích 6. 9. 2018.
Montáž křídla.
Montáž ocasní části.
Kolektiv Leteckého muzea v Kunovicích.
Přesun z Aircraft Industries do muzea
Přesun z Aircraft Industries do muzea
Zastávka ve Slováckém aeroklubu před finálním přetahem do muzea.
Přesun do zastřešeného stání.
Přesun Přesun do zastřešeného stání.
L-39 ZA (2347) umístěn v expozici muzea.
L-39 ZA (2347) umístěn v expozici muzea.
L-39 ZA (2347) umístěn v expozici muzea.
Užíváme cookies. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím
