- Listopad - Březen ZAVŘENO
- Letecká 1383, Kunovice
Aero L-29A Delfín Akrobat OK-SZA je jediným letounem svého druhu na světě a veřejnost si jej může prohlédnout v Leteckém muzeu v Kunovicích.
Jednomístný jednomotorový proudový středoplošník celokovové konstrukce s přímým křídlem. Kabina letounu je přetlaková, klimatizovaná a vybavená katapultovací sedačkou. Zadní část trupu je oddělitelná pro snadnou demontáž motoru. Přistávací zařízení tvoří tříbodový zatažitelný podvozek příďového typu s hydraulickým ovládáním.
Příběh tohoto Delfína je v mnohém podobný příběhu muzea samotného: návrhy na zrušení, příkazy k likvidaci, opravy, přesuny z místa na místo… Dnes si ho návštěvníci mohou prohlédnout a šáhnout si na něj, ale to jen díky zapáleným lidem, kteří zabojovali o záchranu a zachování tohoto unikátního letounu.
Speciální akrobatická verze původně dvoumístného vojenského cvičného letounu Aero L-29 Delfín Speciální akrobatická verze původně označená jako L-429 vznikla v roce 1969 jako zaměstnanecká iniciativa s podporou šéfkonstruktéra Jana Vlčka v Aero Vodochody v počtu pouhých dvou kusů. Původní tovární označení této veze bylo L-429. První stroj v.č. 390517 vznikl přestavbou prototypu v.č. 00031, druhý dostal výrobní číslo 893027. Úpravy na akrobatický speciál zahrnovaly demontáž zadního pilotního prostoru. Zadní prosklený překryt kabiny byl nahrazen plechovým krytem. Došlo k úpravě palivového systému, nádrží a celé pohonné soustavy pro let v obrácené poloze, která následně umožnila let “na zádech” v délce 40 sekund a provádění náročnější akrobacie. První zkušební let s L-29A tovární imatrikulace OK-05 provedl zkušební pilot Juraj Šouc dne 19. 11. 1967. Letoun byl následně předveden na různých leteckých dnech doma i v zahraničí, kde vzbuzoval zasloužený obdiv, neboť byl schopen zalétat téměř identickou akrobatickou sestavu jako tehdejší pístová akrobatická letadla.
Po zkouškách letoun putoval nejprve k Československé lidové armádě, která ho provozovala s evidenčním číslem 0517. V roce 1968 byl v armádní podobě vystavován na strojírenském veletrhu v Brně. V následujícím roce byl L-29A předveden veřejnosti a novinářům v novém zbarvení pro aerosalon v Paříži a pod civilní imatrikulací OK-SZA. Barevná pole z horní části byla zachována, zmizely ale vojenské výsostné znaky, spodní část letounu dostala bílý nátěr a na levé straně přídě přibylo výstavní pořadové číslo 804 znázorněné pouze červeným obrysem. Dnes je v muzeu k vidění právě v této podobě. V únoru 1972 armádní pilot „áčka“ Juraj Šouc přeletěl L-29A (OK-SZA) k novému provozovateli, jímž byl Východočeský aeroklub na letišti v Novém Městě nad Metují. Zde byl určen pro využívání aerokluby Jaroměř, Nové Město nad Metují a Broumov. Nikdo však netušil, že se nad jeho civilní kariérou stahují mračna. V normalizačním období po roce 1968 přišlo udání, že existuje možnost, že bude využit pro úlet pilota na západ. Nadřízené orgány Svazarmu reagovaly okamžitě. Představa, že se dostane vyšlechtěný derivát nejrozšířenějšího cvičného letounu Varšavské smlouvy do rukou protivníka na opačné straně železné opony, a k tomu z rukou civilisty, byla pro mnohé z odpovědných přímo děsivá. Nehledě na riziko, že letoun s rychlostí přes 650 km/h by měly před dosažením státní hranice problém dohnat i stíhací letouny pohotovostní letky. Okamžitě následovalo nařízení letoun uzemnit na letišti v Pardubicích. Dále měl následovat poslední technický přelet k výrobci do Aera Vodochody, kde měl být zrušen a sešrotován. Celá akce se ovšem v leteckém prostředí ani přes veškeré snahy neututlala. Nadšenci z řad zakladatelů muzea napnuli své síly v odhodláni změnit rozhodnutí vyšších míst o likvidaci a letoun zachránit. (Legendy praví i cosi o dodávkách značného množství domácí slivovice na vyšší místa.) Následovalo rozhodnutí, že letoun sice bude sešrotován, ale v Letu Kunovice. Technický přelet z Pardubic do Kunovic provedl podnikový zkušební pilot František Srnec. Všichni doufali, že se osud „áčka“ začíná měnit k lepšímu. Aeroklubáci a zaměstnanci Letu podávali ke kompetentním osobám žádosti o zachování letounu „za účelem propagace socialistického letectví a osvěty mládeže.“ Nakonec bylo rozhodnuto, že „se provedou taková opatření, aby byl letoun dalších letů trvale neschopen. Dále bude vystaven na náměstí Míru v Uherském Hradišti za oním účelem propagace (…) a osvěty“. Veškeré agregáty a přístroje byly z letounu demontovány a motor s příslušenstvím byl předán dle dohody zpět do aeroklubu Jaroměř. V souladu s nařízením byl Akrobat převezen do centra Uherského Hradiště, kde byl vystaven nedaleko hlavní křižovatky u kina (dnes klubu) Mír. Ovšem už za několik měsíců byl však stroj značně poškozen vandaly a z letounu byl téměř vrak, nebezpečný hlavně dětem. O jeho dalším veřejném vystavování rozhodla paradoxně silniční dopravní nehoda „jejíž příčinou bylo letadlo, jež odvádí pozornost účastníků dopravního provozu, umístěné u frekventované křižovatky v Uherském Hradišti“.
Po této události letoun opět putoval do podniku Let Kunovice, kde na jeho opravě začala pracovat parta muzejníků ve svém volném čase. Po výměně všech chybějících dílů a opravě nátěru byl definitivně předán národním podnikem Let členům muzejnické party. Stal se tak prvním oficiálním exponátem a pomyslným základním kamenem vznikajícího leteckého muzea. Vystaven byl v roce 1974, proto tento rok považujeme také za rok zahájení výstavní činnosti Leteckého muzea v Kunovicích.
Když jej známý vojenský pilot Ing. Juraj Šouc zalétal,po přistání celý rozzářený vyjádřil své první dojmy:
„Lietadlo má veľmi dobré letové vlastnosti vo všetkých letových režimoch. Zmenšili sa sily do riadenia u výškového kormidla. Zkrátil sa rozbeh, zväčšila sa vertikálna stúpacia rýchlosť a rýchlosť horizontálného letu, zmenšila sa minimálna rýchlosť. Mierně sa zväčšila uhlová rýchlosť lietadla v obratoch. Pracovná výška pri prevádzaní vysokéj pilotáže je 100 až 1100 m. Lietadlo splňa všetky predpoklady pre veľmi dobrý akrobatický stroj“.
V období politického uvolnění v Československu před rokem 1968 byl z obou stran přídě namalován, jako takzvaný „nose art“, reklamní obrázek delfína. Ten přímo pro letoun nakreslil známý a populární český karikaturista profesor RNDr. Pavel Kantorek, Ph.D., později profesor fyzikálních věd na Ryerson University v Torontu. To samo o sobě bylo ve své době unikum, protože v době vlády jedné strany byly podobné „malůvky“ na vojenská letadla zakázány.
Druhý letoun L-29A v.č. 893027 byl nabízen do SSSR, ale po zkouškách nepřišla žádná objednávka. Nová kategorie proudových akrobatických speciálů se ve světě neuchytila a projekt byl ukončen.
Exponát je zapsán v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.
Letecká 1383
686 04 Kunovice
Czech Republic
Od roku 2018 sbírka zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR
Od roku 2019 Člen asociace muzeí a galerií ČR
