Letecké muzeum v Kunovicích

odzimní prázdniny i teploty kolem 20 st. Celsia přivedly v pondělí 29. října 2018, den po vyvrcholení oslav 100. výročí vzniku Československa, do leteckého muzea v Kunovicích mnoho návštěvníků. Je potěšitelné, že mezi nimi byla většina dětí a juniorů.

Jeden z nejcenějších exponátů muzea, cvičný letoun C-11, považuje mnoho návštěvníků za stíhačku z období 2. světové války, někteří jej dokonce díky tvaru trupu s hvězdicovým motorem přímo označí za “Lavočku”. Takový výrok se dá pochopit, protože konstruktér sovětského originálu Jak-11, Alexandr Jakovlev, použil na rozdíl od svých slavných bojových typů Jak-3 nebo Jak-9 místo vidlicového dvanáctiválce motor hvězdicový, typický pro válečné stíhačky La-5 a La-7 konstrukční kanceláře Sergeje Lavočkina.

Právě letoun C-11 byl v letech 1953 – 1956 licenčně vyráběn v Kunovicích v nově postaveném závodě “U lesa”. První vzlet uskutečnil 29. října 1953 v 11 hod. tovární pilot Miloslav Šmidt. Do 7. listopadu 1953 následovalo dalších 6 letů v celkové délce 3 hod 33 min a následně byla zahájena seriová výroba.
Do konce roku převzala vojenská správa prvních 13 letounů. Celkem bylo vyrobeno 707 letounů, které létaly v Československu a v dalších sedmi zemích.

V současnosti jsou “cé jedenáctky” statickými exponáty v několika leteckých muzeích. Poměrně vzácně je můžete vidět ve světě i při letových ukázkách, jako historická letadla 2. světové války v různých úpravách a kamuflážích. Díky úsilí skupiny pracovníků státního podniku LOM Praha a podpoře jeho vedení se podařilo (po 11 letech) opět úvést do letuschopného stavu letoun v.č. 171511, který je součástí sbírek VHÚ Praha – Leteckého muzea Kbely.

Zálet “Jacíka” provedl 6. června Vladimír Peroutka a 23. června v Přerově s ním již létal přeškolený Jaromír Bouda, který jej o týden později ukázal v plné kráse na kunovickém nebi v rámci akce Odlétáme na prázdniny 2018 s podtitulem Military den Kunovice.

65. výročí prvního vzletu letounu C-11 si připomněli u muzejního exponátu i přátelé kunovické letecké historie Albert Orlita, Otomar Šimák a Martin Hrabec.